Co poskytujeme

léčebnou a preventivní péči dětem od narození do 19 let věku

U nemocných dětí je třeba provést laboratorní vyšetření, které obsahuje mikrobiologické vyšetření výtěru z nosních průduchů, nosohltanu, z hrtanu a výtěr z mandlí. Výtěrem z krku stanovíme během několika málo minut i případnou přítomnost pyogenního streptokoka. Pokud je výsledek vyšetření pozitivní, je zahájena léčba. Výtěry se provádí ráno na lačno, nebo 2-3 hodiny po jídle. Po odběru krve se provádí vyšetření krevního obrazu, důležité je i vyšetření imunologické.

K usnadnění rozhodování o předepsání antibiotik pomáhá stanovení hladiny CRP. Dítěti odebereme malé množství krve z prstu a hodnotící přístroj nám během pár minut určí hladinu CRP, zda v těle probíhá infekce a jsou–li původcem bakterie nebo viry.

Sonografické vyšetření břicha a ledvin – vyšetření je zcela nebolestivé, není škodlivé a trvá přibližně deset minut. Provádí se při podezření onemocnění dutiny břišní, onemocnění ledvin nebo močových cest. Vyšetření je prováděno vleže, na břicho se nanese gel. Během vyšetření dítě na požádání mění polohu, provede nádech, výdech apod. Výsledek vyšetření je k dispozici ihned. V případě potřeby doporučíme vyšetření dítěte specialistou v dětské gastroenterologii, hepatologii a výživy.

Výživa novorozence, kojence a batolete

Výživě v dětském věku je třeba věnovat velkou pozornost, neboť má velký vliv na vývoj dítěte. Nevyvážená a nevhodná strava může vést ke zdravotním potížím. Klíčovou roli v procesu zdravé výživy dětí má opět rodina.

V prvním půl roce života by měl být strava výhradně mléčná, to znamená, že dítě by mělo pít mateřské mléko, které je nejvhodnější stravou pro kojence. Plně zajišťuje potřebné živiny a vodu, obsahuje vlákninu, která napomáhá udržet správné pH ve střevech. Kojené děti trpí také méně infekcemi a alergiemi, ale co je důležité, kojením se vytváří pouto a úzký vztah mezi matkou a dítětem. Nemůže-li matka ať už z jakéhokoliv důvodu kojit, nahradí kojení počáteční umělou formulí, která má prospěšné účinky na imunitní systém novorozenců a téměř se přibližuje mléku mateřskému. Druhá polovina prvního roku života je tak zvané přechodné období, kdy se dětem podává, zelenina, ovocné pyré, polévky, jogurty, sýry a kaše. To znamená, že dítě začíná přijímat nemléčnou stravu. V období od jednoho roku do tří let dostávají děti smíšenou tzv. rodinnou stravu, ale upravenou pro děti. V této době je dítě už schopno přijímat tuhou stravu, ta by měla být pestrá, výživná a bohatá na vápník. Mléko pro výživu batolat by mělo být plnotučné s obsahem minerálů a stopových prvků, strava by neměla obsahovat příliš soli a cukru, který podporuje kazivost zoubků. Domácí příprava dětské stravy vyžaduje pečlivý výběr nezávadných potravin. Určitě by v batolecím jídelníčku neměly chybět mléčné výrobky, maso, drůbež, vejce, luštěniny, ovoce, zelenina či cereálie. Nevhodnými potravinami pro děti jsou určitě uzeniny, tučná masa, citrusové a exotické plody, koření, neředěné džusy nebo sladké limonády. Správná výživa batolat je velmi důležitá pro růst a vývoj dítěte.